Tachovsky detsky sbor v Cine I.

Josef Brabenec


VRBABUS nas spolehlive dopravil na prazske letiste. Mame casovou rezervu, lelkujeme letistni halou. Konecne jsme odbaveni, jeste jedna pisen, kterou si vyzadal personal a uz sedime v Airbusu do Istanbulu. Jede nas 30 clenu hlavniho sboru, J.Brabencova/foto/video/prace vseho druhu, R.Dvorak/tlumoceni, korespondence, E.Klimtova z Chebu/klaviristka, MUDr. R. Meinlova/hojeni ran na tele a na dusi, J.Brabenec/dirigovani/chvaleni/besneni. V 9 hodin vecer jsme pristali v Istanbulu, putujeme obrovskym letistem, cestou pri kamerovani vypadl me zene pas a v casove tisni zacalo velke patrani. Vsichni uz sedeli v letadle a byli jsme smireni s tim, ze zena poleti druhy den zpet do Prahy. 5 minut pred odletem prinesl pas turecky policista, bleskove odbaveni a vsichni jsme se vznesli nad Istanbul. Cekal nas dlouhy let do Sanghaje, jidla a piti dost, jen ta sedadla jsou pro kratke nohy. Klidny let bez turbulenci a pristi den rano v 9.30 naseho casu jsme v Sanghaji. (Mistni cas 15.30). Slozite prohlidky po pristani, urgujeme jeden ztraceny kufr. Pred letistem nas cekaji nasi hostitele, dva clenove dobrovolnickeho sboru. Nasedame do pripraveneho autobusu a ceka nas 5-hodinova cesta do mista festivalu - mesta Shaoxing. Dalnice s velmi malym provozem, kazdych 15 min. nas burcuje hrbol na silnici - asi takovy, jaky je u Benesovic. Vecerni mesto je krasne osvetlene, plne rozmanitych modernich budov. Dorazili jsme do festivalove vesnice, ktera je prisne hlidana. Registrace sboru, ubytovani v internate. Pocasi je solidni - horko jako v Tachove, ale po inzerovane vlhkosti ani pamatka. V internate jsme zabrali cele patro. Kazdy pokoj ma klimatizaci, sprchu a turecky naslapny WC. Kazda postel ma moskytieru, ale komaru je nastesti mene, nez u nas doma. Spat jdeme o pulnoci 22.7. - byla to perna a zdlouhava cesta. Vsichni jsme ji prezili bez uhony. Dalsi den nas cekaji dve souteze, tak dobrou noc!


TDS v Cine II.

Josef Brabenec

V patek 23.7. nas cekal narocny den. Milionovy Shaoxing je mesto hodne rozlehle, takze jizda do kulturniho domu, ve kterem ma probehnout soutez sboru mladeze do 21 let, nam trva pres hodinu. Po dojezdu akusticka zkouska, pak soutez v obrovskem sale, ve kterem sedi pouze sedmiclenna porota. Nikdo z deti ani z poroty neomdlel, tak jsme snad zazpivali solidne. Nasledovalo foto na jezdicich schodech a mnoho dalsich fotek se cleny sboru z celeho sveta. Nejvetsi uspech sklidil blondaty Vasek. Kdybychom ho pomalu nasilim nevytrhli, snad by nam ho ufotili. Obed v nasi jidelne - cinska klasika a pak autobusem zpet do mesta. Jedeme do jineho salu - v Shaoxingu je takovych arealu devet a plzensky Dum hruzy u Radbuzy je proti nim pastouska. Po akusticke zkousce na jevisti divadla opery nasledovalo dost dlouhe cekani, protoze TDS soutezil az jedenacty v poradi. Cas jsme si kratili take tim, ze jsme ucili cinsky sbor nase tabornicke tanecky. Temito kratochvilemi se nenechala vyrusit Zuzka, ktera na zidli usnula jako spalek. Asi v 17 hodin jsme vepluli na jeviste a zacalo nase vystoupeni v kategorii sakralni hudby. Deti zpivaly uvolnene, zda se, ze se jim to povedlo. Vecer cesta autobusem do internatu, cast sboru se jde projit okolim festivaloveho mestecka, ktere je hlidano jako pevnost. Vsichni jsme zdravi a tesime se na dalsi den.


TDS v Cine III.

Sobota 24.7.

Rano si poradatele objednali nase deti do relace pro mistni TV. Porad ridili vitezove souteze mladych moderatoru - zpivani, ruzne hry, narodni tanec a podobne. Deti i hostitele se dobre bavili. Vymena penez byla dosti zdlouhava, vyplnovani ruznych formularu nam zabralo zbytek dopoledne. Po obede jsme si objednali u festivalove CK autobus na vylet do centra Shaoxingu a okoli. Ostrov, zahrady, altany a pavilony, nejstarsi dreveny most mesta, obchodni dum, univerzita s informacnim centrem festivalu, ruzne suvenyry. Od 19.30 hodin koncert na venkovni scene: TDS, Cinane, Turci. Hlediste bylo preplnene dost hlucnym publikem, do toho ricely cikady. Pritomna asi stovka policistu, kteri to vsechno jistili. Po koncertu zase nekonecne foceni se sbory, pak se rychle umyt a spat. Byl to dalsi namahavy den - horko, dusno, ale jsme v pohode, nikdo nemarodi, jenom ryze uz nam leze krkem. Dobrou noc!


TDS v Cine IV.
Josef Brabenec

Nedele 25.7.

Na dnesek jsme si u festivalove CK zaplatili vylet do Kuyenu, turisticky atraktivni oblasti v okoli mesta. Prirodni rezervace, zajimave skalni utvary, maxi-Buddha (jeden z nejvetsich v Cine), jezirka, jizda lodi, trziste. Pak zpet do Shaoxingu - mame objednany evropsky obed ve 4hvezdickovem hotelu Dynasty. To byl teprve zazitek! Luxusni vybaveni, svedske stoly. Vse korunovano vybornou zmrzlinou. Cesta do Orchidejoveho pavilonu, kaligrafie (pismo stetcem si kazdy mohl zkusit), lotosove jezero, "cikcakova" reka, na jejimz brehu kdysi davno sedavali basnici. Koho z nich nenavstivila inspirace, musel pit ryzove vino. Stela psana samotnym cisarem. Kdo se ji dotkne, toho stesti nemine. Pro jistotu jsme kameni vyrobili ples. Pak Vychodni jezero. Cesta malymi lodickami mezi obrovitymi skalami - zazitek jako hrom. Pak vecere u nas "doma". Rychle se obleci do svatecniho a jedeme asi hodinu do obrovske haly. Cesta byla huste jistena dopravni policii, tak se nam jelo jako vladni delegaci. V hale se sjelo pres 100 autobusu s festivalovymi sbory. Program se jmenoval "Show pro Cincinnati" - to je mesto, ve kterem se bude konat sborova olympiada v roce 2012. Po recnicich zacal pestry program, predtocene snimky, muzikalove melodie a artiste. Vse promitano na trech obrich obrazovkach, velmi pusobive a zajimave. Cestou domu jsme si jeste prohledli osvetlene namesti a honem do postele. Jeste bych se mel zminit o doprave ve meste. Je to nerizena anarchie - po sirokych bulvarech frci doprava, mezi auty se propletaji cykliste a neosvetlene skutry. Znacky vetsinou nikde, jen u hlavnich krizovatek semafory, na kterych chybi oranzova. Troubeni, rychly presun, pro nas dost zmatek, ale ridici maji nejakou intuici, takze jsme zatim zadnou nehodu nevideli. Ridice mame svetem protreleho, ale uz musime jit spat. Je 22:30 a zitra nas ceka vyhodnoceni souteze, foceni pro festivalove tiskoviny a uz se tesime na zaverecny program festivalu s ohnostrojem. Vsichni pozdravujeme rodice a zname, jsme v poradku. Uz se tesime na svickovou!

TDS v Cine V.

Josef Brabenec

26.7. - posledni den v Shaoxingu

Po snidani jedeme zase celym mestem do haly, ve ktere jsou vsechny soutezici sbory. Vlajky, skandovani, vzajemne foceni a uz zacalo vyhodnoceni. Kazdy sbor vyslal na jeviste sbormistra a zastupce sboru. Po obvyklych recninich vyvolali zastupce jednotlivych sboru a zaroven promitali umisteni na obrovske obrazovce. Tachovsky detsky sbor - kategorie sboru mladeze do 21 let = stribro. Kategorie Musica Sacra, Tachov = stribro. V obou pripadech nam zlato uniklo o jednu desetinu bodu, ale radost jsme meli stejne prevelikou. Kazdy sbor dostal nadherne vybaveny diplom. Dobre naladeni jedeme nakoupit potraviny Carrefouru. Zpatky na internat, rychle prevleceni do trik a modrych sukni - detem to moc sluselo. Nasledovalo foceni do oficielnich tiskovin festivalu, maily do novin v Tachove a chvile odpocinku. V 15:30 jedeme zpatky do obrovske haly na zaverecny galaprogram. Na jevisti predali festivalovou vlajku starostovi Cincinnati, USA, kde bude konat olympiada v r.2012. Mile setkani s byvalym primatorem Cvikova, ktery nas vyhledal podle naseho usilovneho mavani ceskou vlajkou. Je nyni poradcem Interkultur, agentury, ktera ma celou olympiadu na starosti. Pan primator mluvi solidne cesky, bylo to mile setkani. Zasobeni deti vodou a po narocnem dni rychle zabalit kufry. Zdalo se nam, ze v Marketine pokoji vybuchla puma, protoze vsechno bylo pohazene po posteli a podlaze. Jak vsichni narvali veci do kufru je zahada. Skoncil posledni den v Shaoxingu, byl to pekny festival.


TDS v Cine VI.

utery 27.1.

Rano nas ceka novy autobus s pruvodcem Chinatours, Petrem. Vsechny obrovite kufry nacpeme pod autobus a vyrazime na mesto na mesto Hangzhou. Stavime u Zapadniho jezera. Prochazka kolem hraze, obrovske vodni plochy. Na jezere je plno vyletnich lodicek, je horko jako vzdycky. Dalsi zastavka je u buddhistickeho klastera Lingyin. Mnisi v nem konaji pouze sluzby pro turisty, jinak klaster slouzi jako muzeum. Kdysi pry v nem slouzilo az 3 tisice mnichu. Klaster byl v minulych dynastiich nekolikrat znicen. Naposled pri Velke kulturni revoluci v 60.letech minuleho stoleti. Hlavni obnova probehla v 90.letech. Dnes je klaster poutnim mistem turistu. Davy lidi, hluk, vonne tycinky po celych hrstech. Deti zaujala zejmena zlata socha Buddhy, vysoka 22m a Sin petiset buddhistickych svetcu - arhatu. Odtud jedeme do KFC na jidlo, pak velmi solidni dalnici do mesta Suzhou, vzdaleneho cca 250 km. Krajina je protkana velkym mnozstvim sloupu elektrickeho napeti. Suzhou ma 7 milionu obyvatel, v okoli voda a zelen. Je to mesto zahrad, "Benatky vychodu". Na misto jsme dorazili vecer. Ubytovani v pokojich po dvou detech. Pokoje bezvadne vybavene. HURA - evropske zachody. Po vybaleni se jdeme projit na hlavni tridu. Obchody jsou otevrene i po dvacate hodine, tak nakoupime tekutiny. Stale musime davat pozor na elektromopedy, ktere se neslysne zenou i po chodnicich. Spat jdeme nastesti dost brzy - ve 22 hod. Nikdo neni nemocny, jsme v dobre nalade a pozdravujeme Tachov.

TDS v Číně ZPRÁVA VII. - J. Brabenec
Středa 28. 07.
SUZHOU /su-čou /
Ráno máme v programu prohlídku zahrad. Byly vybudovány na malém území, proto jsou velmi členité. Cílem bylo vytvořit miniaturní krajinu protkanou množstvím altánů a pavilonů. Ve staré Číně nevystavovali v zahradách sochy, ale zdobili je zajímavými tvary kamenů vylovených z jezera.
Nejdříve jsme navštívili menší Zahradu mistra rybářských sítí, založenou už ve 12. století a několikrát přestavovanou. Potom šly děti měnit valuty, což je zde dosti složitá procedůra., hodně papírování, kopie pasů a čekání.
Z centra jedeme do Zahrady pokorného služebníka státu. Byla to původně klášterní zahrada a po vzniku ČLR v r.1 949 ji restaurovali do původní podoby. Zaujala nás poetická jména pavilonů, např. " Naslouchání kapkám deště padajícím na listy lotosů na podzim ", nebo " Altán odrazu pagody na vodní hladině ". Další jméno nás přímo uchvátilo : " Pavilon objevujícího se výhledu na Jižní horu při trhání chryzantémy ve východním záhonu " . Když jsme se dost naprocházeli a vynadívali na tu krásu, odjeli jsme do továrničky na výrobu hedvábí.
Viděli jsme bource morušové, výběr kokonů obsahující 1 nebo 2 brouky. Propírání v horké vodě a snování hedvábných nití.
Děti viděly, jak se těžce vydělává na živobytí. Stroje pak tkají z hedvábí krásné vzory a pak jsme si prohlíželi ve vzurkovně hotové výrobky.
Večeři jsme měli rezervovánu v čínské restauraci. Na otočných stolech bylo nepřeberné ( asi 14 ) druhů pokrmů. Všem moc chutnalo, jen Verunka by prý dala přednost Mc Donald´s. Krátký odpočinek v hotelu a starší děti se vydaly ještě na procházku pěší zónou města.
Byl to den plný zážitků , v zahradách i jinde jsme improvizovaně zpívali za velké pozornosti návštěvníků. Měli jsme se výborně ale už se těšíme domů.

TDS v Číně VIII.- J. Brabenec
Čtvrtek 29. 07.
Ráno se loučíme s příjemným městem i hotelem v SUZHOU a vyrážíme do vodního městečka ZHOUZHUANGU. ( džou-džuangu ). Blížíme se k městu, nad kterým se vznáší smogový opar. Čeká nás prohlídka domů dřívějších boháčů, města vodních kanálů s lodičkami, krásných klenutých kamenných mostů. Prohlížíme si dům zakladatele města i kláštera z 15. století. D a v y lidí v úzkých uličkách, řvoucí megafony čínských průvodců různých výprav a hlavně děsné vedro ! Bylo to pěkné a bylo toho dost. Rádi jsme spočinuli v klimatizované restauraci u rýže a nudlí.
Náš pochod na parkoviště autobusů byl podobný ustupujícím napoleonským vojskům. V autobuse jsme pookřáli a v 17. 30 vjíždíme na předměstí ŠANGHAJE.. Je to nejlidnatější město Číny, 21 mil. obyvatel, a tomu odpovídá impozantní vjezd.
Nadzemní křižovatky dálnic, množství mrakodrapů, silnice přeplněné auty. Brzy jsme před hotelem, ubytování a po krátkém odpočinku jdeme na procházku kolem hotelu. Krásně osvětlené město se nám líbí na první pohled. Zítra nás čeká EXPO, prohlídka a koncert v českém pavilonu.
Všichni jsme v pořádku a pozdravujeme sboráky, kteří nemohli jet s námi.

TDS v Číně IX.
Josef Brabenec

30.července 2010 Šanghaj
Jedním z vrcholů našeho pobytu v Číně byla návštěva světové výstavy EXPO 2010. Ráno nás odvezl autobus k bráně č. 17, kde nás čekala hosteska čs. pavilonu. VIP návštěvu nám vyjednal krajský radní pan J. Struček. Od rána se na výstaviště hrnou tisíce lidí, převážně Číňanů.. Při vstupu opět důkladná kontrola. Kvůli mé bakelitové píšťalce volali podnáčelníka, pak náčelníka , kterého upokojilo teprve ujištění, že jde o hudební nástroj. V českém pavilonu se nás hned ujali příjemní lidé, vystoupení TDS asi 20 minut ( původně jsme měli zpívat na otevřené scéně, ale venku bylo 37 st. ve stínu ). Příjemný ohlas návštěvníků, desítky fotografů. Pak nás provedli naším pavilonem – je tady hodně zajímavých exponátů. Nejvíce nás zaujala obrovská zlatá kapka a pak vše, co se pohybovalo : kaleidoskop, vývoj módy atd. Dojmů bylo tolik, že Dáša ze všeho omdlela. Ale za chvíli už s námi zase zpívala. Naši čeští přátelé nám vyjednali návštěvu dalších tří pavilonů, takže jsme nemuseli čekat dlouhé fronty. Super přijetí v kanadském pavilonu, zpívání před celým vedením. Švédsko – interaktivní nápady a minikoncert TDS, Mexiko – videa, foto se sombrerem, obrovský zvon. Pak už jsme si vyjednávali přednostní návštěvy sami. Vždy nám pomohly naše sborácké čepice a trika. Chile – jediný pavilon, ve kterém byl klavír. Improvizovaný koncert TDS měl obrovský úspěch, postupně se sbíhala celá generalita pavilonu. Velmi nápaditá expozice. Slovensko jsme prolétli celkem rychle – staré umění + velkoplošná projekce. Thailand to u našich dětí vyhrál spolu s čs. pavilonem na celé čáře – hlavně zabodovala 4D projekce. Bylo už 17 hodin, tak ještě alespoň jeden pavilon. Odměkčili jsme službu u VIP vchodu pavilonu Indonezie. Viděli jsme tedy 8 pavilonů v jednom dni, což tady považují za rekord.. Ještě se rozloučit s vedením našeho pavilonu, poděkovat a najít parkoviště. Trochu bloudíme, ale v 18, 30 jsme v autobusu. Čínská večeře a spát. V nohách máme tisíc mil a v hlavě tisíc dojmů.

Poslední zpráva z Číny X.
Josef Brabenec
31.07. a 1.08. 2010
Šanghaj. Po snídani nakládáme zavazadla a jedeme k budově finančního centra ( přezdívka Otvírák ). Výtahy nás vyvezly na vyhlídku ve výšce 474 m – kolosální pohled na celé město. Další zastávka je ve staré čtvrti, krásná budova staré čajovny, spousta obchodů a ještě více lidí. Moc se všem líbilo rekonstruované nábřeží Buns se spoustou lodí a lidí. Tam jsme také chvíli zpívali. Procházka obchodní třídou Nanking, která je dlouhá několik kilometrů. Pak nás autobus odvezl na stanici rychlovlaku Maglev. Dosáhne prý rychlost 431 km/hod., ale s námi jel opatrně jen 301 km. Vyzvedli jsme si kufry, rychlé opláchnutí na WC, nová suchá trika a už jen absolvovat obvyklé množství kontrol na letišti. V dlouhé frontě děti pořád zpívaly za potlesku desítek turistů. Naše obří letadlo odlétá ve 23 hod. míst. času, ráno jsme v Istambulu, lelkujeme asi 3 hod. na letišti , pak poslední kontroly a už letíme do Prahy. Zase jeden ztracený kufr a velké přivítání v Ruzyni. Naši výboři TDS přijeli s velkým transparentem a výbornými dortíky. Měli jsme se dobře, ale už abychom byli v Tachově. Spát budeme asi zbytek prázdnin, ale né !! Musíme to všem vyprávět !